Minulý týden pro nás začal až v úterý - v pondělí Mexičani slavili den Benita Juaréze a tak bylo volno. S Craigem (Australan, který většině lidí připadá jako gay, ale nikdo neví, zda je nebo není) se pravidelně scházíme na oběd, ale už druhý týden po sobě jsme se nějak nedokázali shodnout na čase, a tak jsme si vymysleli, že si navzájem uvaříme večeři. Když se o tom dozvěděla Míša, tak se rozhodla z toho udělat velkou akci. Pozvala Maelle a Caroline (Francouzsky), Evu a Karolínu (Polky), Aurianne (Belgičanka) a Manuela (Mexičan) s tím, že si všichni navzájem něco uvaříme.
Do našeho malého bytečku se tedy nakonec vměstnalo 9 lidí, kteří si připravovali své národní speciality. A co že to vlastně bylo? Jako první dorazily Francouzsky a začaly připravovat palačinky ve dvou verzích - jedny s rumem a jedny bez :-). Ještě než přišel zbytek lidí, tak těsto bylo hotové a Caro jej vesele co chvíli ochutnávala. I když holky dorazily jako první, rozhodly se dělat palačinky jako poslední, jako zákusek. České palačinky se mažou marmeládou, Francouzi ulítávají na Nutelle, takže jsme mazali Nutellou :-).
Míša se hned po příchodu Maelle a Caro vrhla do škrábání a strouhání brambor - ano, ti bystřejší už ví, že za Česko jsme připravovaly bramboráčky. :-) Bramboráčky proto, že je to jednoduché a malé proto, že jsme se bály, že když uděláme velké, tak co s nimi, kdyby ostatním nechutnaly...Já jsem se přidala k výrobě a k popíjení při výrobě až později - někdy se prostě ty úkoly do školy dělat musí... :-(. Nicméně obavy byly plané, bramboráčky chutnaly a když dorazily Polky, tak se po nich jen zaprášilo...njn, vzpomněly si na zemiakové placky a bylo jasné, že ví o co go :-)Další dorazil Craig se svým salátem - nějak jej nenapadlo nic, co by bylo typicky australské a nebyl by to klokan :-). Takže donesl "nějakou zelenou trávu", parmazán a zálivku. Rychlé jednoduché a pro býložravce velice chutné =).
Aurienne přijela už s hotovou zeleninovou polévkou, takže stačilo jen ohřát a bylo to. Neptejte se mě ale, co přesně to bylo. Zeleninu téměř nejím, takže pro mě bylo lepší nevědět :-) A myslím, že Aurienne má stejný problém jako já. Vaří "přiměřeně, přiměřeně" až je toho jak pro malou armádu! :-) Nicméně, i když netuším, co to bylo za polévku a i když byla zeleninová, chutnala mi!!!
Eva s Karolínou dorazily mnohem později (Karolína má hodiny boxu, takže mohla přijít až v 10PM.) a přinesly vanilkovo-kokosový koláč. Výbornýýýýý :-)!!! Nakonec však dámy přiznaly, že se nejedná o polský recept, ale o mexický... :D.Manuel měl také večer trénink (světe div se, ale on dělá roztleskávače - co myslíte, píše se takhle roztleskávačka (cheerleader) v mužském rodě???), takže dorazil, když už skoro nic k jídlu nebylo...
Večer jsme zvládli vypít jedno bílé víno, jedno červené víno, jeden a půl flašky Bacardi a nějaké panáky vodky...více méně uklidit a vyrazit na párty do Cabañi. A propařit celou noc. No, pro mě tato noc neskončila jen tak ledajak...ve 4am jsem opustila Cabañu, vyrazila domů, sbalila si vše potřebné a už v 5:45am stál před domem taxík, který mě vezl na letiště na začátek mého výletu do New Yorku. Takže spánek přišel na řadu až v letadle :-).No, ale abych vysvětlila proč je v nadpise tradice. Včera se u nás konala další večeře. Jelikož jsme se ale minulý týden nechutně přežrali, tak jsme se domluvili, že na všechny další večeře bude připravovat jídlo jen jeden národ...no a včera to byla Aurienne a opět polévka (tentokrát snad prý mrkvová nebo co) a těstoviny po belgicko-česku.
Bydlíme kousek od La Cabañy, takže je náš domeček ideálním místem pro preparty...a tak to vypadá, že tahle tradice bude pokračovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat