Grutas de García

Minulý víkend jsme kromě vodopádů Cola de Caballo navštívili ještě jednu místní atrakci - jeskyně García. Ačkoli říkám místní atrakci, tak většina místních tam nikdy nebyla.

Cca v 11:30 nás Carlos s Berenice vyzvedli a vyrazili jsme směr jeskyně. Jsou sice hned za městem, to je ale v Mexiku poměrně relativní pojem...tzn. cesta trvala necelou hodinku. Průjezd Monterrey je jedno velké "UFFF" - člověk se musí zorientovat a uvědomit si, že žádná pořádná pravidla silničního provozu nejsou, takže se musí ohlížet vpravo vlevo a doufat, že jej nikdo nepřekvapí. Cesta byla v pohodě až do městečka García - odtud nás ukazatel navedl na cestu, která vypadala, že nikdy neskončí...jelo se kolem nádherných hor, mezi nimi až se dojelo do pustoprázdného údolí, kde byla jediná "věc" - pokladna, pár obchůdků se suvenýry a lanovka nahoru k jeskyním. Toť vše. :-)
Jelikož jsme banda líná, tak jsme si koupili lístek na lanovku (abychom nemuseli pěšky), počkali si až na nás přijde řada a vyjeli nahoru. Zdejší hory jsou opravdu nááádherné, takže ten výhled stál za to.
Prohlídka byla samozřejmě španělsky, takže jsem sem tam něco nepobrala a sem tam něco vypustila. Jeskyně jsou opravdu velké a prostorné. Mexičani se snažili najít co nejzajímavější trasu, takže cestou potkáte opici, osla, velblouda, ukřižovaného Ježíše, divadlo, vánoční stromeček, peklo apod. A po necelé hodině se můžete vydat zpět na cestu dolů.
Přiznávám (a myslím, že mluvím za celou naši 5-ti členou výpravu: Carlos, Berenice, já, Míša a Auriene), že jsme pak měli hlad...takže jsme se cestou zastavili v místním Beverly Hills - v San Pedru (San Pedro je městečko hned vedle Monterrey, sídlí zde spousta firem, je velmi velmi bohaté a podle statistik má nejvyšší příjem na osobu v celé Latinské Americe...) a dali si výborné bagety (njn, ne a ne jíst zdravě...ale komu by to vadilo :-)).
A pak už bylo odpoledne a čas začít řešit úkoly do školy na další týden...:-(