Jak se mi notebook opil pod obraz, jak jsem měla hlavu v dortu aneb moje party

Je na čase dohnat resty a povyprávět vám vše, na co doposud nebyl čas nebo nálada...a že se toho událo dost. :-)

Ano, je to tady. Jsem zase o rok starší...a jelikož jsem měla narozeniny v neděli, tak oslavu jsem svolala na sobotu. Rozeslala jsem pozvánku na Facebooku a když tam v den oslavy bylo stále jen 12 příchozích, nedělala jsem si iluze, že vůbec někdo dorazí. (Všichni se naučili ten mexický způsob, že se chodí pozdě nebo vůbec). Nicméně, nakonec lidi dorazili...a vypadalo to, že se i bavili. Připravila jsem pro ně česksou klasiku - česnekovo-sýrovou pomazánku a vajíčkovou pomazánku...a musím říct, že všechno zmizelo rychlostí blesku.
Přišel i Alejandro, kamarád Mexičan, který byl na podzim 2007 v Praze...tak jsme zavzpomínali na "staré časy".
Něco po jedenácté dorazili pro mě nejdůležitější hosté. Nejprve to byla trojka José, Luz a Craig, poté skupinka Caro, Marion, Guillaume, Anne a Roberto. První grupa mi donesla dort a velký krásný balónek s přáním "Happy Birthday". Jelikož bylo všude spousta Mexičanů, začali něco pokřikovat...až jim můj nechápavý výraz napověděl, že nemám tušení o co jde. Tak mi vysvětlili, že oslavenec si musí kousnout jako první - ano, KOUSNOUT, ne ukrojit...tak jsem se jala mexickou tradici vykonat a někdo (netuším kdo) mi pomohl...pokusila jsem se lehce si kousnout z okraje dortu a někdo mi tam tu moji malou hlavičku zatlačil...:-) Njn, není lepší pleťová maska než šlehačkový dort :-)
Bohužel přibližne v tu chvíli se někomu (opět netuším komu) podařilo převrhnout láhev Bacardi a nějaký dlaší drink přímo na můj notebook. Víte, co na tom bylo nejhorší? Že nikdo, nikdo, ale vůbec nikdo nic neudělal. Nikdo se ani nepřiblížil, aby vytáhl notebook z elektřiny, aby z něj vylil vodu, vytáhl baterii...nic. Nikdo neudělal nic. Dokud jsem nepřiběhla já a o všechno se nepostarala sama...pak už mi přišli pomoct s vysoušením a přišli mě uklidňovat, že to bude dobrý...I druhá grupa mi něco přinesla - menší, ale o to pro mě úchvatnější balonky s různými přáními. :-)
Asi tak o půl jedné nás Míša všechny vyhnala, že se jde do klubu. Půlka lidí tím odpadla, druhá šla s námi...klub Rumbla je snad největší jaký jsem tady viděla. Převážně mexická hudba namíchaná se zahraničními interprety...a pilo se pivo a tancovalo se a bavilo se. Lidi postupně odpadávali a odcházeli. Zůstala jsem s poslední velkou skupinou a domů se vrátila v 5am...byla to super oslava...škoda jen, že můj notebook se opil víc než já. (A btw - pracuje a vypadá to, že mu vůbec nic není :-))