Prasečí chřipka/Influenza/Swine Flu/Gripe Porcine

Prasečí chřipka aneb Influenza. Celý svět o ní mluví. Celý svět ví, že začala v Mexiku. Evropa propadá panice a já se snažím přežít. Ano, tady v Mexiku...

I když Evropa se o Influenze dozvěděla v neděli z večerních zpráv, my už o ní věděli několik dní předem. Akorát jsme nepanikařili. Ale poslední dny všechno změnili.

1) Mexico City
Hlavní město Mexika má odhadem 20-30 milionů obyvatel. Přesné číslo se moc neví, kvůli slamům (chudinským čtvrtím) na okrajích měst. Chřipka nezačala tady, nicméně tady se nejvíce rozšířila. Ohlášeno bylo 150 mrtvým, poté 170 a teď už to snížili na 100 předpokládaných úmrtí na tuto nemoc. To v tak velkém městě není až taková pohroma...denně jich tam zemře mnohem víc během loupežných přepadení.

2) Uzavřeno!
Všechna místa, kde se shromažďuje hodně lidí jsou uzavřená. Školy, od jeslí až po vysoké, bary, kluby, kina, restaurace, památky, muzea...vše. Proč? Jednoduché - Mexičani se snaží předejít rozšíření.

3) Roušky
Ano, většina Mexičanů nosí roušky. Jedná se o další nástroj prevence. Nikdo nechce onemocnět, a tohle není až zas takové omezení normálního života. Bohužel, v lékárnách jsou téměř k nedostání.
Existují dva základní typy roušek. Jedny jsou podobné těm, co mají doktoři, např. když operují. Tyto roušky by se měly měnit každé 4hodiny, aby neztratily svou ochrannou schopnost. Druhý typ roušek je odolnější a stačí jej měnit jen jednou denně.

4) Proč ochranná opatření

• V Mexiku žije 30% lidí v absolutní chudobě. Nemají ani na to, aby si koupili denně něco k jídlu, na tož aby si koupili léky. Dalších 30% je nižší třída, která má na jídlo, ale tím to taky končí.
• Lékařská péče je tady na úplně jiné úrovni než v Evropě. Chcete kvalitní péči? Pak potřebujete dostatek peněz. Za každou návštěvu u doktora se platí, za každý lék se platí, za všechno se platí. Kam chodí chudí? Do veřejných nemocnic. Byla jsem tam jednou a můžu říct, že mi tento zážitek stačil na celý život a rozhodně se nemusí opakovat.
• Léky - těch je tady nedostatek. Žádného léku není tolik, aby jím dokázali vyléčit velké procento populace, kdyby se epidemie opravdu projevila v celé síle.
  

5) Co Mexičani?
Mexičani berou situaci vážně, ale taky to nepřehánějí s panikou...alespoň většina z nich. Snaží se dodržovat ochranná opatření nařízená státem, ale i přesto všechno, co se tu děje a co se o Mexiku píše, žijou dál. Vymysleli si už tisíce vtipů o chřipce, byly složeny "vtipné" písničky apod. Černý humor, je černý humor. Ale je pořád lepší než aby to vzdali a začali se litovat a truchlit.

6) Evropská média
Prosím, prosím, prosím. Pokud jste alespoň trochu rozumní, nepodlehnete panice a nebudete 100% věřit evropským médiím. Ano, všechno, co píšou, je založeno na pravdě. Ale je tady ale! Přehánějí to! Žijeme ve 21. století, máme poměrně dobře rozvinutou lékařskou péči, jsme schopni nemoc identifikvoat, určit její příznaky, najít lék na zpomalení a následně i úplné zastavení nemoci. Jak můžete vidět i v posledních dnech, nemoc se nešíří exponenciálně, ale prostě se jenom šíří. Takže není důvod, abyste se obávali toho nejhoršího a dělali si starosti, protože jste si přečetli katastrofický scénář pro Českou Republiku.

7) Česká Republika
Víte co mě udivuje? Máma byla v lékárnách se zeptat na roušky. Tady jsou prakticky k nesehnání, tak mi chtěla nějaké koupit a poslat po Tomovi. V ČESKÝCH LÉKÁRNÁCH BYLY TENTO TÝDEN ROUŠKY VYPRODANÉ! Může mi to někdo vysvětlit? V ČR není ani jeden případ! Není ani jeden opravdu podezřelý případ! Proboha lidi, proč tolik šílíte???

8) Zahraniční studenti ITESM v Mexiku
Tak tady je mi do breku. Evropané propadli naprosté panice. Např. některé francouzské vysoké školy nařídily svým studentům okamžitý návrat do vlasti. Např. španělská a švýcarská vláda nabídla všem svým občanům, že jim zaplatí letenku domů. Např. rodiče se natolik začali bát, že svým dětem koupili letenku a oznámili jim, že se okamžitě vrací domů. Např. někteří rodiče své děti tady i psychicky vydírali, aby je dostali domů...atd atd atd.
Takže většina zahraničních studentů během pěti dní opustila Mexiko. A o velké spoustě z nich jsme se to dozvěděli opravdu přátelským stylem - napsali si status na Facebook "Zítra ráno mi letí letadlo domů", "Vracím se domů", "Sbohem, Mexiko" apod. Jen pár uspořádalo rozlučku nebo se přišlo rozloučit osobně.
Škola (ITESM) nám nabídla, že pokud se rozhodneme kvůli současné situace opustit Mexiko ještě před koncem semestru, pak nám uzavře známky na základě našeho studia během semestru. Tzn. není potřeba dělat závěrečné zkoušky.

O chřipce se dá psát hodiny a hodiny. O Mexiku během chřipkové epidemie taky. Hodně věcí se tady změnilo...Víte, tohle měl být ten nejúžasnější půrok mého života. Měla jsem si užít studium v zahraničí, měla jsem poznat spoustu nových lidí, najít si přátele po celém světe, cestovat a poznat krásy Mexika. Všechno bylo super a tak jak má být než přišla chřipka, která všechno zničila. A takovýto konec semestru/pobytu bych nepřála nikomu.

A zpráva nakonec. Já jsem v pořádku, nemoci se nebojím a ani se necítím v ohrožení. Proto zatím svoje plány neměním. 10. května přiletí Tom a podle toho jaká tady bude situace se chystáme vyrazit na cesty. Vypadá to, že vyjedeme někdy kolem 17. května spolu s Marion a Guillaumem (Francouzi). A kam máme namířeno? Jih Mexika - státy Yucatán, Quintana Roo, Chiapas, Oaxaca a pokud bude čas, tak i Guatemala. A všichni čtyři se už nemůžeme dočkat!:-)