Výpadek / Odmlka...slečna bez šťěstí a následky

Je to už více než 3 týdny, co jsem sem psala naposledy (i když poslední článek byl publikován 29.března, napsala jsem jej už 24. :-) njn, i tady se dá tak trošku švindlovat :-D)...a asi bych měla vysvětlit, proč jsem tak dlouho nenapsala. Ne, že by nebylo o čem psát...bylo!!! a taky to v nejbližsších dnech všechno sepíšu. Ono mě jen opustilo štěstí a "pár věcí se pokazilo".

Tak pěkně od začátku. První smolná chvíle přišla na výletě na Baja California Sur, kdy mi ukradli můj zbožňovaný telefon - samozřejmě ten český, s českou simkou, a s veškerými kontakty, které jsem měla...naštěstí, se mi podařilo zajistit zablokování simky a doma na mě už čeká nová - Vodafone pracuje někdy opravdu rychle...

Další smůla mě potkala během Semana Santy aneb Velikonoc aneb Spring Breaku. Během celého více než týdenního cestování jsem s sebou měla notebook. Když jsem se ale pokusila zapnout, tak prohlásil, že nemůže najít jeden soubor a odmítl se spustit. A nepomohlo přemlouvání, sladká slovíčka, instalační CD Vist...nic...a jelikož jsem si všechny instalační CD nechala doma (doma jako doma v Olomouci), tak jsem tady poslední dva dny běhela po všech čertech a snažila se dát PC zase dohromady. V tuto chvíli můžu s téměř klidným srdcem říci, že už zase funguju...přišla jsem sice o všechny programy, nastavení apod...a na druhou stranu jsem získala všechno nově a ve španělštině -> takže mám o zábavu na delší čas postaráno :-)

K tomu se ještě vztahuje výhoda studia na Tecu - jako právoplatný student mám nárok na nové verze některých programů. Takže i když jsem si musela zaplatit instalaci nových Vist, tak zbytek už nebyl nejmenší problém - Office, antivirus, některé grafické programy (pro ajťáky i programovací prográmky) nabízí škola zdarma...

No a co mají (nebo spíše měly) všechny tyto slasti a strasti za následek?
1) Nebyla jsem příliš často online, takže se omlouvám všem, kterým jsem dosud nezvládla odepsat na jejich mail, nebo s kým jsem si nepopovídala a nebo těm, kteří myslí, že jsem na ně zapomněla...není tomu tak!!!
2) Během výletování nebyl takový problém být bez PC...ale po návratu do Monterrey jsem nevěděla roupama coby a tak jsem připravila českou večeři. Navázala jsem tím na tradici mezinárodních večeří u nás doma, pozvaly jsme několik kamarádů (což se zvrhlo a z několika málo bylo nakonec 11 hladových krků) a užili si poklidný večer s českou kuchyní.
A abyste věděli, že jsem fakt nevěděla coby...tak menu bylo následující:

Česneková polévka s bramborem, šunkou a sýrem
Tvarohové knedlíky plněné jahodami
Jablkové řezy

Při přípravě jsem musela docela dost improvizovat, jelikož v Mexiku prostě potřebné suroviny nejsou...a ačkoli první várka knedlíků byla kropenatá (njn, kropenatá mouka no ;-)), tak všechno nakonec chutnalo hezky česky. A světe div se!!! V podstatě všichni všechno snědli, pochvalovali si jídlo a sami byli překvapení, jak jim chutná...takže až si vám bude někdy někdo stěžovat na českou kuchyni, tak ho vezměte na tvarohové knedlíky a česnečku!:-)

já, Maelle, Guiome, Caro, Harumi, Auriene, Jessica, Sergio, Míša, Craig a Tania